Zapad sluce, krysi srst, Stinadla, uz slinim prst,
Jan Tleskac je hrdina snad vetsi Mirka Dusina,
Skartoval jsem Vrchlickyho, Wolkera, Sovu, Puskina.


V historii mezery, myty, baje, povery,
pochybnosty rozmeta jen dlouhodoba osveta,

pravdu ven, uz neni pred ni zatazena roleta.

V letech davno minulych, udalost se udala,

agent z Kremlu putuje za klukem, kterej mutuje.
"Plany privez!" Rek mu strejda Josef,
dymku slukuje.


Cisla, cary, vypocty, ukryt veze kostelni,
jeden schod a druhej schod a treti schod a

ctvrtej schod,
tma je tady jako v pytli, jenom abych nasel vchod.


Bila vystrasena tvar denik v prachu ukryva,
sila moci nezdebne a telo v dire bezedne,
ramus kridel holubu, ten chlapec se uz nezvedne.


Zustalo vse v tajnosti, mrtv toti nemluv
Fucik, pred nim jeste kus nic nerek ani mistr Hus.

Slava, je to nase plus, ze kolo zna dnes kazdy Rus.