Podřípskem zavátým cirgule zní
krajinář churavý zpívá si s ní.
Předsmrtný ?kleb, omrzlá tvář

hořký je chléb a sladký je lhář.
Bludař zpod do?kové střechy
potmě si vybírá blechy.

Vylézá červ a drze nám klne
napadá nerv a gatě jsou plné.


Zasně?ené nekonečné lesy
obývají pacholci a běsi
kamizoly podivného střihu

odér potu, karboly a lihu.

Pathos řídké mená?e futrovala lůza

zhovadilé plantá?e opustila musa
mizernou ?lichtu namísto duchovna
cestou na ?ichtu zapáchá senkruvna.


Pod zemí zka?enou truhly hnijí
i povaleč, co sázel do lutrie

v břečťanech bydlejí klubka zmijí
a na plátně jeví se scenerie:


U čadící petrolejky je?ibaby kolozubé
chtějí kozly, chtějí bejky, při tom křičí:
Belzebube, pojď si pro nás!

Mlhavý klid, na očích mázdra nyvá
slábnoucí svit, uschlý kmen u? se kývá.


Ohavný mráz, větev v křeči zkroucená
zimničný třas umrlcova kolena.
U čadící petrolejky je?ibaby kolozubé

chtějí kozly, chtějí bejky, při tom křičí:
Belzebube! Pojď si pro nás, Belzebube!


Pojď!