Ze v?ech těch dnů
?krtnutých v mym kalendáři
mi chybí jen ten, kdy slovo mi září.

Zůstal jen stín, řekni, čí to byl záměr?
Potkat tvý tváře není artefakt vá?ně.


Mo?ná se zdá, ?e dál krok neutáhnu.
Ať stane, co má se stát,
Ať si a? na dno sáhnu.


V?echno, co mám, je zá?ť
a dál půjde? sám.


Nebudu to já, nikdy víc
nechci mít rány v křídlech.

Nikdy víc nechci ?ít
tenhle ten shořelej příběh.
Jdu dál, s hlavou vý?,

v mracích, jako vítěz
Nikdy víc nechci mít,
tvý rány v mých křídlech.


Jdu dál, jdu dál, jdu dál....


Snad jen archeolog
bude znát pravej důvod,
proč na tváři mám světlo, ale v du?i tančí i půlnoc.

Nebudu nikomu lhát, samota nemá háčky,
byl jsi můj opiát, já učim se ?ít bez svý dávky.


A mo?ná se zdá, ?e dál krok neutáhnu.
Ať stane, co má se stát,
Ať si a? na dno sáhnu.


Nebudu to já, nikdy víc
nechci mít rány v křídlech.

Nikdy víc nechci ?ít
tenhle ten shořelej příběh.
Jdu dál, s hlavou vý?,

v mracích, jako vítěz
Nikdy víc nechci mít,
tvý rány v mých křídlech.


Nebudu to já, nikdy víc
nechci mít rány v křídlech.

Nikdy víc nechci ?ít
tenhle ten shořelej příběh.
Jdu dál, s hlavou vý?,

v mracích, jako vítěz
Nikdy víc nechci mít,
tvý rány v mých křídlech.


Jdu dál, jdu dál, jdu dál.